Leden 2010

24:1 2010 #Důležité#

24. ledna 2010 v 14:04 | Lady_mucík |  moje keci
Takže od zítřka už vážně nemám notebook jde do opravny...takže tu nebudu a nevím jak dlouho,podle toho jak bude dlouho oprava trvat...takže se nezlopte a hlavně si mě SB nemažte...ZATÍM BLOG POZASTAVUJI NA DOBU NEURČITOU.a až zas budu mít notebook tak určitě dorazím...pp a mějte se kwásně



RTL Punkt 12 (20.01.2010)

24. ledna 2010 v 14:03 | Lady_mucík |  twins



Zdroj:
KAULITZ TWINS 4 EVER

Tokio Hotel jenom pro vás!

23. ledna 2010 v 19:23 | Lady_mucík |  rozhovory,články.atd..
Víme, že je milujete. Ptáte se po nich měsíc za měsícem a proto, když se odvážili nedávno navštívit Mexiko, tak jsme si s nimi byli schopni promluvit exkluzivně pro 15/20!
Je poledne, úterý v Mexico City. Mnoho z vás je ve škole zatímco my jsme ti šťastní! Míříme do luxusního hotelu, kde se setkáme s Billem a Tomem Kaulitzovými, Georgem Listingem a Gustavem Schäferem, čtyřkou Němců, kteří jsou nejžádanějšími od tisíců dívek po celém světě. Nervózní? Ani trochu! Naopak jsme nadšeni a zvědavi.
Již jsme je potkali osobně, ale tohle je poprvé, co je máme jenom pro sebe. Jsme tady, čekáme, žádají nás, abychom se posadili a po pár minutách, wow, kluci vchází jeden po druhém do místnosti.
Gustav je první, který nás zdraví se svým "hola" s perfektní výslovností a velkým úsměvem, tenhle kluk není nezdvořilý, jak se může zdát, potom Bill, sen milionů a milionů dívek, zanechává nás ohromené svým mohawkem, který ho dělá vyšším a hubenějším, je supercool. Nemůžeme přestat myslet na to, jak je krásný, zatímco přemýšlíme, tak nám Georg podává ruku, který je osobně ještě víc pohledný. Nakonec přichází Tom super v pohodě. Zatímco si opět sedáme, tak se snažíme pochytit dech a začneme s konverzací.

Vedete si se svým albem Humanoid opravdu dobře, jaký z toho máte pocit?
Bill pospíchá s odpovědí: "Jsme opravdu šťastni, protože jsme se zavřeli na jeden rok, nechodili jsme ven a nebyli jsme s našimi fanoušky, jenom psali písně. Strávili jsme na tom hodně času a jsme rádi, že to dopadlo všechno tak dobře. U tohohle alba jsme nechtěli ty stejné věci nebo jít stejnou cestou, ale zkusit nové věci, takže jsme rádi, že to takhle vyšlo."

Zatímco mluví, tak si nemůžeme pomoci a analyzujeme ho od shora dolů: černý outfit, opravdu bílá pleť, oční linka a černé stíny (i když na sobě má méně make-upu než obvykle).

Přemýšleli jste již o druhém singlu?
"World Behind My Wall, stále musíme udělat video," říká Tom, který v ten den měl na sobě fialový šátek na hlavě. Jejich fanoušci již znají Automatic perfektně, ale je to o dívce s chladnou osobností, která jim zlomila srdce? "Vlastně to není autobiografické, protože v posledních pěti letech jsem neměl vztah," uznává Bill zatímco se všude kolem dívá, "Je to o tom pocitu, že někdo takhle žije, automaticky, v tomhle hudebním byznyse, kde žijete příliš rychle a povrchně.

Další z vašich nových písní je Pain Of Love. Trpěli jste někdy už z lásky, hlavně ty Tome? No, víme, že ty jsi ten, který nejvíc flirtuje.
A náhle si dvojčata nemůžou pomoci, ale smějí se, zatímco on přemýšlí, co odpovědět:
"Err, ano, v určitém smyslu jsem trpěl. Nejsem expert na lásku." Ani to nedokončí, když se na něj ti ostatní tři podívají a smějí se, ano, dokonce Gustav, který vypadá vždy tak vážně. Nikdo tomu nevěří! Potom Bill řekne: "Pravda je, že láska je ústředním tématem života, nutí vás to ráno vstávat a ulehá s námi šťastně v noci, bolest z lásky má všechno, štěstí, nenávist, bolest, mít radost. Celý svět tím prochází! Kromě toho jsou to pocity, které jsou si velmi blízké, láska a bolest." V tuhle chvíli nás to nutí ho obejmout, protože to říká s tak hlubokým smutkem, omlouváme se dívky, máme ho k nám tak blízko, ale tak blízko. Nějaká rada jak zastavit bolest z lásky?

V Human Connect To Human zpíváte "Boy meets girl know what to do. Co děláte, když potkáte holku? Jak se k ní dostanete blíže?
Tom se směje (je velmi zábavný!) a říká bez ostychu: "Pozvu ji na hotel!" Ok, takže jsme odpověděli, ale neptáš se ji na její věk? "Ne," říká, jako kdyby to byla ta nejvíc normální věc na světě. Jak odvážné Tome! Jeho upřímnost a to, jak to říká tak koketně nás donutí k smíchu, zatímco se směje tak pokračuje: "Nezáleží na tom, protože ji vidíte, ne? Mnohokrát to poznáte."

Tvůj bratr je démon, řekli jsme Billovi, zatímco jsme se všichni snažili přestat se smát. "Ano, to je!" odpovídá.

Víme, že nemají rádi, když se jich ptáte (nebo dávají) rady, ale stejně jsme se jich zeptali, nikdo se na nás divně nedívá, Tom se směje a všichni se otáčí, aby viděli Billa, když mluví: "Každý to v životě poznal, všichni jsme trpěli z lásky, všichni kromě Toma. Takže je to něco, od čeho se nedá ochránit, není tu recept, není tu tip, měli byste to nechat se stát."

A co Georg?
Basista naprosto zvážní a bez ostychu odpovídá: "Mám přítelkyni, takže se nedívám jinam." Jak roztomilé! Kromě toho, že je tak pohledný, je taky velmi věrný. Nikdo se nesměje a každý se na něj dívá s respektem, protože vědí, že je opravdu zamilovaný, pořád ho přistihují, jak mluví na telefonu nebo přes skype s tou šťastnou dívkou.

A ty Gustave?
Přemýšlím, všimli jsme si, že přemýšlí co má říct a nakonec řekne: "Všechny si chtějí vyrazit s Tomem, takže tu na mě žádná holka nezbývá." Zatímco odpovídá, tak Tom a Georg řeknou společně ve stejnou chvíli "awww", zeptáme se ho, že to přece není možné, ani jedna? "Ano," odpovídá, zatímco se dívá dolů. Začneme se opět smát. Jak pěkné, máme s kluky takovou zábavu! I přes opravdu zaneprázdněný den jsou opravdu odpočatí a pohodlní s touto konverzací, která se odehrává ve třech jazycích: angličtině, španělštině a němčině.

Takže si to vyjasněme. Tome, je pravda, že víš, co máš dělat, když jsi před dívkou, která se ti líbí? Nebo jsou tu trapné příběhy, kdy tě dívky odmítly, i když věděly kdo jsi?
"Bylo by velmi nemilé, kdyby se mi tohle stalo," ujišťuje a po chvíli pokračuje. "Ale není to něco realistického, nejsou tu žádné trapné příběhy, naštěstí."

Všímáte si, jak pohlední kluci ve filmech sedí? S jednou rukou podepřenou, jejich ruce se dotýkají jejich brady a s pevným pohledem? Tak přesně takhle dokonale sedí Kaulitz dvojče, zatímco jeho bratr, který sedí rovně říká: "Na trapné situace a odmítnutí byste se měli ptát Georga," ale ten nám nic neřekne! A pouze řekne: "Tom mě často odmítá. Bylo by to těžké vysvětlit." Jaká to cesta, jak se zbavit přiznání!

Tak potom, co jsi udělal, když jsi viděl dívku, která je nyní tvoje přítelkyní?, zeptali jsme se ho zvědavě. Všichni se začali smát, zatímco Georg odpovídá s diskrétním úsměvem: "Potkali jsme se v nočním klubu, podívali jsme se na sebe několikrát a tak se začal vztah vyvíjet."

Řekli byste, že být členem Tokio Hotel dodává těžší nebo snadnější způsob, jak si zajistit holku? Samozřejmě, tahle otázka není pro tebe Tome. Koketně se usmívá a pokyvuje zatímco Bill odpovídá: "No, sláva je požehnáním a prokletím ve stejnou chvíli, protože mám dívky, ze kterých bych si mohl vybírat, ale najít pravou lásku je těžké, skoro nemožné. Musel by se stát zázrak, abych byl se spřízněnou duší, láskou mého života. Můžete potkat dívky každý den, jsou tu situace, které se vyskytují, ale ta největší láska...je to komplikované!" A zatímco odpovídá, tak si musíme všimnout, že se dívá dolů, na své ruce, svá kolena a zhluboka dýchá.

Bille, je tu nějaká dívka, se kterou jsi randil, která zkoušela tvůj make-up nebo oblečení nebo nenosíš make-up, když si s někým...nebo ji řekneš "To je moje oční linka, nedotýkej se!"?
Směje se, když si uvědomí, že trváme na tom, že se bude mluvit o dívkách, ale nechá nás a potom odpovídá velmi klidně. "V minulých letech jsem nerandil letech a předtím tu nikdy nebyl s tou dívkou boj kvůli make-upu."

Kdy se vrátíte do Mexika?
Na začátku 2010 budeme mít evropské turné s 32 koncerty... (zbytek nejde přečíst kvůli copyrightu na scanu)

Němčina bez bariér!
Když budete mít šanci se setkat s Billem nebo všemi kluky z Tokio Hotel tváří v tvář, tak vám zaručujeme, že si získáte pozornost za to, že s nimi budete mluvit německy, takže si zapamatujte tyhle fráze a naučte se správnou výslovnost, abyste se neponížili.

Bille, miluji tě!
Bill, Ich liebe dich
Výslovnost: Bill ij libe dij.

Miluji tvé oči!
Deine augen manchen mich wild
Výslovnost: Dáine augen majen mij bildt.

Můžu se s tebou vyfotit?
Kann ich micht mit dir fotografieren?
Výslovnost: Can ij mij mit dia fotografiren?

Můžeš mi dát svůj autogram?
Gibst du mir dein autogramm?
Výslovnost: Gibst du mia dain autogram?

Můžu tě políbit?
Dark Ich dir ein kuss geben?
Výslovnost: Dark ij dia ain kus geben?

Jsem tvoje fanynka číslo jedna.
Ich bin dein fan Nr. 1.
Výslonost: Ij bin dain fan numer ains.

A jestli jste statečné… tak zakřičte

Bille, chci si tě vzít!
Bill, Ich möchte dich heiraten.
Výslovnost: Bill ij moejte dij jairaten



Zdroj:
KAULITZ TWINS 4 EVER


Tom Kaulitz, adore you. ♥

22. ledna 2010 v 15:21 | Lady_mucík |  videa,mp3

tom kaulitz funny moments

21. ledna 2010 v 18:30 | Lady_mucík |  videa,mp3


TOKIO HOTEL DANCING 2009

20. ledna 2010 v 18:30 | Lady_mucík |  videa,mp3
jo tak toto video je suproví jako jak tam tancujou upa výtlemy:-D


GQ Interview s Billem a Tomem

20. ledna 2010 v 18:29 | Lady_mucík |  rozhovory,články.atd..
Až Tokio Hotel začnou svoji těžkou první část "Welcome to Humanoid City" turné s 32 koncerty, tak se jejich koncerty budou konat na místech jako Olympia Stadium v Moskvě, v Barceloně, Paříži, Madridě, Římě a (pro teď) jsou jenom dvě německá data v Oberhausenu a Hamburku ( 26. a 28.února). Jedna známka toho, že školní přátelé z Magdeburku se svým melancholicky-metalickým glam rockem ušli dlouhou cestu a stali se světovými hvězdami.
20letá dvojčata Bill (zpěvák) a Tom Kaulitzovi (kytarista) si s námi promluvili po ohromném GQ focení v Hamburku o tom, jak Tokio Hotel shledávají svůj styl individuálně, stejně tak kreativně a připraveni bojovat jako mladí interpreti ve světě, který se ještě musí naučit je respektovat.

Bille a Tome Kaulitzovi. Setkáváme se s vámi bez vašich dvou kolegů Georga Listinga a Gustava Schäfera. Nejsou dotčeni?
Tom: Ne, vůbec. Poděkovali nám a natáhli se na křesle.
Bill: Kdyby to bylo na Gustavovi a Georgovi, tak by jenom v Tokio Hotel hráli na basu a bicí a drželi se od všeho ostatního.

Je kapela rozdělena?
Bill: Ne, to vůbec. Tenhle rozdíl je dost zřejmý už od začátků - raději nechávají celé věci s focením, interview a červeným kobercem na nás. Před šesti nebo sedmi lety, jenom malý městský tisk s námi chtěl mluvit, ale stejně i tam to byl hlavně Tom a já, kdo jsme prezentovali kapelu.

Vaši dva kolegové stále žijí v Magdeburku, ale vy jste se před pěti lety odstěhovali do Hamburku.
Bill: Gustav a Georg tady taky žili během našeho prvního nahrávání, ale potom se odstěhovali zpátky, opravdu rychle. Abych byl upřímný, tak tomu moc nerozumím. Ale možná, že Tom a já jsme byli speciální případ. Naše dětství bylo opravdu těžké. Chodit do školy ve vesnici blízko Magdeburku bylo hrozné. Byli jsme tak rádi, že jsme odtamtud pryč.

Hodně fotek z těch let může být nalezeno na internetu. Není ponižující dětství soukromé? Jak se tam ty fotky dostaly?
Bill: Hodně z nich bylo zveřejněno od našich spolužáků. Ostatní jsme dali tisku sami - miminkovské a dětské fotky nás, stejně tak jako nějaké vystoupení, když Tokio Hotel stále byli Devilish.

Vy už ani nepotřebujete fotoalbum - vám stačí najít vaše vzpomínky na Google.
Bill: Nedávno jsme udělali rozhodnutí dělat více fotek. Cestujeme do tolika krásných měst, děláme a vidíme tolik věcí, že to je něco, co by mělo být zachyceno... Potom si uvědomíme: to nemusíme! Vždy s námi máme kamerový tým. Vzdali jsme už soukromé focení.

U mnoho německých teenagerovských pop-kapel to skončilo po jedné sezóně. Tokio Hotel na druhou stranu jsou světovým hitem s MTV cenou, vyprodanými koncerty po Evropě a umístěním v hitparádách v US. Abyste se drželi požadavků: je nezbytné se rozhodnout o tom, zda budete žít svůj život kompletně na veřejnosti?
Bill: Tom a já jsme udělali to rozhodnutí, ano. Včetně všeho negativního - ale naučili jsme se s tím žít. Jenom je špatné, když se lidi motají do něčeho, co nechceme: rodiče, rodina, přátelé. Děláme všechno, co můžeme, abychom je ochránili od zvědavých očí veřejnosti. Ale stalo se těžké vést normální život pro toho, kdo má jméno Kaulitz v téhle době.

Být popovou hvězdou, i když musíte naprosto obětovat normální život - kdy jste udělali to rozhodnutí?
Bill: V 15. To bylo, když nám vyšel první single Durch den Monsun. Bylo to úžasné, když se to všechno objevilo. První titulky v novinách se objevily...
Tom: ...a okamžitě jsme měli plný program!
Bill: První příběhy v bulváru tu byly předtím. A když byla naše píseň hrána v rádiu a požadavky vzrůstaly, tak jsme se sami sebe zeptali: co se to tady děje? Do čeho se to dostáváme? Například, nechal jsem někde ležet sklenici a mohli jste ji další den koupit na ebay. Ale takové zkušenosti jsou vzdělávací. Začali jsme brzy a začali se učit brzy, podle všeho. Tokio Hotel není práce, je to náš život. Kromě toho tu už sotva něco je, nic víc než rodina. Po ten rok, kdy jsme produkovali naše nové album, tak jsme plánovali to, že se budeme vyhýbat tisku. To nefungovalo ani trochu.
Tom: Není tu žádné zapínání. Žádný konec dne.

Měli jste někdy pochybnosti? Jsou tu celebrity, které mohou snadněji vypnout, protože se drží dole.
Bill: Samozřejmě, že jsem se sám sebe ptal: udělal bych to samé znova? To můžeme vidět u přátel ze staré školy. Jdou na univerzitu nebo svoje první zkušenosti v práci. Věci, které my neznáme. Naštěstí se vždy dostanu k bodu, kdy si uvědomím, že to co dělám mě volá. Co jiného bych měl dělat? Nemůžu žít s úspěchem, ale nemůžu ani žít bez něj.

Ale muzika taky koluje v rodině. Váš nevlastní otec hraje taky v kapele. Je pravda, že to on vás přivedl k rock&roll?
Bill: Nikdy nás do toho nenutil. Prostě dělal muziku a po domě se válely nástroje. V nějakou chvíli jsme po nich prostě šli. Jednou si náš nevlastní otec uvědomil, že Tom hraje všude kolem na kytaru, vysvětlil mu tedy základní věci. Ale nebylo to jako ve škole. Nenecháváme nikoho, aby nás učil. Tom a já máme vážný problém s autoritou.

Byl to ten důvod, proč jste se tak brzy odstěhovali?
Bill: Jak jsem řekl, sotva jsme snášeli žít na malém městě. A naše studio je v Hamburku.
Tom: Nejdřív jsme se často vraceli domů. Ale v posledních čtyřech letech jsme tady žili na 100%. Máme společné studio v bytě. Je to pouze klučicí dům se čtyřmi psi. Neumíme si to jinak představit. Nemyslím si, že jeden z nás někdy odstěhuje.

Stále je to pro outsidery zvláštní. Samozřejmě, bratři drží spolu - ale že se sotva berou a sdílí spolu téměř vše...
Bill: Počkat. Já bych si to neuměl představit s bratry. Nesmíte zapomenout, že my jsme identická dvojčata. To je něco speciálního, to je rozdíl.
Tom: To, že bych si sednul a přemýšlel nad tím, jak bych mohl strávit hodinu bez Billa, to se nikdy nestane. Máme dost místností v domě, abychom se mohli jeden druhému stranit - a stejně jsme spolu celý den pořád v obýváku, když máme čas. Jdeme pouze do jiných místností spát.

Oba jste vegetariáni. Bylo to taky spojené rozhodnutí?
Tom&Bill: (ve stejnou chvíli) Ano! (smějí se)
Tom: Jinak by to ani nefungovalo. Bylo by to nesnesitelné pro toho druhého, kdyby jeden stále jedl maso.
Bill: To rozhodnutí bylo kvůli zvířatům. I když jsem předtím miloval maso! Vlastně jsem žil z burgerů. Ale díky bohu, je tu i hodně jiných alternativ.
Tom: Jenom si nemyslete, že jsme na nějaké dietě! Stále jíme pizzu, hot dogy, burgery - jenom bez masa - po celý den. Je to stále delikátně nezdravé. Jenom tomu chybí maso.

Tolik harmonie je děsivé, dokonce u dvojčat. Nikdy jste se nenáviděli?
Bill: Ano, přechodně. Ve třinácti jsme byli rok ve válce. Procházeli jsme pubertou a zkoušeli naše hranice. V té době jsme měli jiné přátele a každý trávil hodně času se svoji přítelkyní. V té době jsme trochu vyrůstali odděleně.
Tom: Ale teď máme stejné přátele.

Přivedla vás muzika zpátky k sobě?
Bill: Tenhle společný náš projekt je dost možná to jediné, které je po celou dobu stejné. I když jsme spolu nevycházeli. Vždy jsme brali kapelu velmi vážně. Georg a Gustav byli trochu jiní, na začátku: viděli muziku jako svoje hobby, Georg někdy vynechával zkoušky. Tom a já jsme byli více vážní a rozhodnutí. A nesmíte zapomenout, že jsme hráli jenom pro deset lidí v mladém okolí.
Tom: Je tomu tak i dnes. Může to být trochu dohadující, protože chceme všechno kontrolovat, nezáleží na tom, jak se věci kvůli tomu zkomplikují. Každá fotka, která je zveřejněna, tak musí mít zelenou od nás. Rozhodnutí mohou trvat věky, protože každý k tomu chce něco říct.
Bill: Sotva jsme někdy opravdu spokojeni. Jsme blázni do kontroly, naprostí perfekcionisti. Snažil jsem se nedávno být více uvolněný. Ale nechat to být a dát věci do cizích rukou - to je pro mě opravdu těžké, když dojde na kapelu.

Je to Achillova pata Kaulitz bratrů?
Tom: Nestaráme se o otázky, které nechceme, aby se na ně bylo ptáno.
Bill: Když sejdeme z podia, když něco šlo špatně, tak jsme všichni potichu. Nikdo nemluví.

Byly tu někdy nějaké problémy, které nestály za všechno drama? Že společnost dala špatnou barvu na cover nebo něco?
Tom: (zhluboka dýchá) Teď by to byla katastrofa. Vybuchnul bych.
Bill: Kdyby se stalo něco takového, tak bych nemohl spát po rok. Ale něco si pamatuji: nějaké naše písně z Humanoid byly dány online, ilegálně, tři měsíce před vydáním alba. Sotva jsem mohl uvěřit tomu, že někdo mohl ukrást naše umění, do kterého jsme dali tolik času a energie.

To je v dnešní době velmi rozšířený problém. Jak jste reagovali?
Bill: Nebudeme předávat muziku společnostem už nikdy předem. Dostává se to do špatných rukou, někdy. Byli jsme opatrní předtím, ale poučili jsme se.
Tom: Všechno musí zůstat v co nejmenším možném kruhu. Na obchodním stupni je tolik lidí zahrnutých do Tokio Hotel: německá společnost, francouzská, Interscope ve Státech a dál. Je tu nespočet lidí, kteří jsou do toho zahrnuti a nemůžete to kontrolovat.

Když je muzika takové emocionální téma, neohrožuje kapela lásku mezi bratry?
Tom: Mohli byste to tak vidět. Teoreticky. Oba máme problém toho, že se snažíme soustředit na negativní stránky věcí. Když je tu jedna špatná zpráva, tak zapomeneme na těch předchozích dvacet dobrých. Špatné novinky vás nutí napravit situaci. Můžete se z pozitivních věcí odtrhnout.
Bill: Je to typická věc u dvojčat. Když jsem šťastný, Tom má 10000 věcí na mysli. A stejně tak obráceně. To, že můžeme sedět jeden vedle druhého na gauči, naprosto odpočatí, to se stává jednou za rok.
Tom: Vlastně, myslím, že se to za posledních pět let nestalo.

Je to vlastně, jako kdyby se to dalo slyšet ve vaší muzice. Teenager kapely obvykle zní světle, sotva temně a prodávají věci - Tokio Hotel písně byly vždy překvapivě temné, vážné a postrádali takovou tu dětskou naivitu. Jak na téhle zemi se mohli shodnout dva tvrdohlaví kluci na jednom hudebním stylu?
Bill: Dobrá otázka. V soukromí se sotva hádáme kvůli muzice. On poslouchá pouze hip-hop a já poslouchám všechny možné věci. V tomhle si moc nerozumíme.
Tom: Když jsme začínali, bylo to opravdu snadné. Neměli jsme šanci! Nikdy jsme si nesedli a nepromluvili: mějme zvuk jako tahle nebo tato kapela. Byli jsme omezeni. Dělali jsme prostě to, čeho jsme byli schopni. Je zajímavé, jak ten unikátní styl, který z toho vzešel trvá až dodnes. Je tu nit, která je zapletena do všech našich prací, čistá čára.

Když vás dnes člověk vidí - zářivý, skoro jak z jiné planety Bill a při zemi vystylovaný Tom - nikdy by si člověk nepomyslel, že vy dva jste dvojčata. Kdy došlo k tomu, že jste se začali vyvíjet jiným směrem?
Bill: To je komplikované vysvětlit. Chtěli jsme se tak nějak dostat ze stínu toho druhého. Pryč z té otravné existence dvojčat. Představte si to. Ve škole to bylo vždy: dvojčata tady a dvojčata tam...Na druhou stranu si myslím, že je normální, že každý by začal vyvíjet svoji vlastní osobnost, což jsme my dělali dohromady. Nebo možná ne.
Tom: Řekl bych to takhle: všechno, co člověka doplňuje má v sobě, my to máme rozdělené mezi nás dva. Každý z nás zvolil část a specializoval se na svoji oblast. Bill je více kreativní typ, já jsem více na byznys. Když to spojíte, jsme jako jedna osoba, jedna lidská bytost. Jenom hodně všestranná.

Znamená to taky, že jste nikdy za ty roky nebyli rivalové?
Bill: Nikdy jsme nepřemýšleli nad tím, kdo je oblíbeným synem a kdo je černou ovcí. Byli jsme vždy tým. Jak jsem řekl, odstěhovali jsme se v patnácti, vydělali vlastní peníze. Neměli jsme čas na dětské nesmysly - vše se stalo dost brzy. Někdy cítím, že můj a Tomův život se pohybuje dvakrát tak rychle, protože každý naučil toho druhého, co se on sám naučil. Identická dvojčata rostou rychleji, protože sdílí vše. Včetně zkušeností.

Jako člověk se čtyřma ušima.
Tom&Bill: Přesně!
Tom: Jedináček zažívá vše jednou, má jenom jeden pohled na věc. My vždy sdíleli vše. Dívali se na každý aspekt.
Bill: Naše máma nám vždy říkala, že když nám vypnula světla večer v našem pokoji, tak nebylo překvapením, že jsme leželi aspoň další hodinu a povídali si o věcech a diskutovali nad nimi. V jistém smyslu to tak je doteď.

Řekli jste své máme: Až vyrosteme, koupíme ti Cadillac!?
Bill: Ne tak docela, ale vždy jsme chtěli být nezávislý s našim kapesným. Měli jsme takovou knihu, kam jsme zapisovali, co jsme utratili za oblečení, telefon a takové. Mít zodpovědnost nás nikdy neděsilo. Cítil jsem se už v patnácti lépe, když jsem věděl, že si můžu zaplatit vlastní nájem a naplnit ledničku.

Přejete si někdy dalšího bratra nebo sestru?
Bill: Ne, ani ne.
Tom: Bylo by to opravdu těžké pro další dítě. Měli jsme vždy velmi silné spojení - outsideři nikdy na 100%. Ani imaginární sourozenci.
Bill: Možná, že by to fungovalo s půlročním rozdílem, ale to není biologicky možné (směje se).

Co by se stalo, kdyby se pouze jeden z vás stal slavným? Zůstali byste nerozlučnými dvojčaty?
Tom: Myslím si to! Možná, že bychom se vyvíjeli jiným směrem, nejdřív. Jeden by se stal muzikantem a druhý by šel na univerzitu. Ale ve chvíli, kdy by se jeden z nás stal opravdu slavným, tak bychom do toho zahrnuli i toho druhého. Bill by mě udělal svým managerem. Nebo kdybych studoval průmyslový design, tak bych ho najal.
Bill: Z tohohle prosím žádné pomluvy. Co chci říct je to, že si jenom hraji s myšlenkami. Ale kdybych měl někdy zpívat někde jinde, mimo Tokio Hotel, tak bych to nikdy nedělal bez Toma. I kdybych byl na fotce sám, tak bych ho potřeboval mít u sebe, a aby mě podporoval ve slovech a činech. Prostě nemůžeme fungovat sami za sebe.


zdroj:




Tom Kaulitz: „Miluji nadbytek života rockové hvězdy!“

17. ledna 2010 v 13:59 | Lady_mucík |  rozhovory,články.atd..
Sebevědomý, brilantní kytarista, neukojitelný svůdník, Tom je vzorem rockové hvězdy v celé kráse. Přes Tokio Hotel dobrodružství, mladý interpret plně rozkvétá ve svém vzrušujícím životě a uvědomuje si svůj větší sen.

O čem přemýšlíš nad letními prázdninami?
Tom: Myslím okamžitě o odlehlém ostrově, slunci, krásné pláži, tyrkysové vodě, dlouhých odpočincích...to je docela milý program.

Léto bez flirtu, je to možné?
Tom: Jak tak nad tím přemýšlím, tak si nemůžu vzpomenout na léto, kdybych si vyrazil bez jedné nebo několika holek! S Billem jsme byli zvyklí strávit naše prázdniny na nějakých velkých turistických místech, například španělské pobřeží. Je tam tolik krásných mladých dívek na takovém místě, že nebylo těžké nějakou svést.

Mohla by letní láska trvat i po prázdninách?
Tom: Podle mého pohledu je léto pro zábavu a brát všechno bez přemýšlení, včetně lásky! V teplém prostředí, daleko od domova, jsme odpočatí, otevření ostatním, cítíme se svobodní protože víme, že na konci prázdnin se každý vrátí domů. Takže nevěřím, že by letní láska mohla přetrvat. V každém případě se mi to nikdy nestalo.

Věříš v přátelství mezi dívkou a klukem?
Tom: V teorii nic nebrání dívce a klukovi být jenom přátelé. Ale uznávám, že tyhle přátelství se mohou snadno zničit. Obecně, když se jeden z dvou přátel zamiluje do druhého a doufá, že se jejich přátelství pohne do milostného příběhu. Proto je dívka-kluk přátelství vždy takové nejasné.

Utěšoval jsi někdy dobrou kamarádku, abys ji mohl svést?
Tom: Ne, nikdy! V každém případě ne úmyslně. Nesnáším manipulování s lidmi, hlavně když je to kamarád v nouzi.

Mohl by jsi odpustit zradu?
Tom: Záleží na tom, kdo zradil. Myslím, že bych byl schopen odpustit třem lidem, které mám nejraději: Bill, můj bratr, Simone, moje matka a Andreas, můj nejlepší kamarád. Ostatním lidem bych nebyl tak mírný a nedal bych druhou šanci.

Jsi rozzlobený?
Tom: Ano, určitě! Vždy se mstím, když si myslím, že bych měl.

Mohl by jsi dát příklad?
Tom: Na základní škole jsem měl více než jedno vyřizováni s nějakými kluky. Byl jsem velmi neovladatelný student, vždycky pro špatné věci. Nějací pitomí studenti mě klidně nahlásili učiteli. Tak jsem se jim za to pomstil. Nesnáším podlézání!

Do jakých špatných věcí jsi byl zapleten?
Tom: Oh, nic velmi vážného. Jenom jsem byl neovladatelný student, nic kriminálního. Udělal jsem nějaké malé hlouposti, abych provokoval učitele, například, vylil nějaký inkoust na učitelskou židli, dal nějaké lepidlo na kliku od dveří, nebo nakreslil grafity na stůl.

Co se musí stát, aby ses cítil zraněn?
Tom: Obvykle přijímám kritiku dost dobře, kromě když je to za mými zády. Dávám přednost tomu, když se mi kritika říká do očí. Nemyslím, že jsem nějak snadno dotknutelný. Potřebuji hodně kritiky, aby mě to zranilo. Ale Bill je na to expert. Poněvadž ví, kde mám slabosti, tak ví, co mi má říct, aby mě zranil a aby mi ujely nervy.

Které situace tě opravdu podráždí?
Tom: Nesnáším, když jsem vyrušován během diskuze, aniž bych se vyjádřil. Když, například, mluvíme o Tokio Hotel věcech, když někdo z nás odejde z místnosti ještě před koncem diskuze, tak se často naštvu a jsem podrážděný!

Jakou charakterní vadu v kapele nesnášíš?
Tom: To málo energie, se kterou mě Georg přivádí k šílenství! A je to šíleně líní člověk v mluvení! Je pravda, že někdy rád vstávám velmi pozdě a táhnu se kolem..ale Georg, ten jako kdyby pořád zimoval! Kdekoli jsme, i když máme udělat hodně věcí, tak zjistím, že Georg raději spí.

Jaká je tvoje nejlepší kvalita?
Tom: Moje sebevědomí, myslím. Nechávám se vyvíjet v životě, aniž bych se ptal na tisíce otázek. To je taky uklidňující pro ostatní. Pomocná ruka od někoho sebevědomého je pohodlná. Proto se mě moje rodina a přátelé klidně ptají na své problémy. Rád jim dávám rady

Jsi spokojený s úspěchem?
Tom: Jakmile prvních několik nervujících hodin veřejného života pominulo, tak jsem se rychle v tom našel. Kontakt s publikem, blízké spojení s fanoušky, vztahy s novináři...nějaké vzrušující chvíle. Miluji vzrušení, stres a všechen tenhle nadbytečný život rockové hvězdy!

Jakou jinou profesy by sis zvolil?
Tom: Muzika je moje největší vášeň, můj velký dětský sen. Dnes mám šanci si realizovat ten sen v nejlepších podmínkách. Vstávám s muzikou a chodím spát s muzikou. Hraji před skvělým publikem všude po Evropě. Neumím si teď představit, že bych dělal něco jiného.

Máš hvězdné vrtochy?
Tom: Ne, to není můj styl, ani Billův, G & G. Nikdo z nás nemá divné požadavky. Nějaké sodovky, brambůrky, pizzy na stole jsou dost, aby nás to uspokojilo. Necháváme tyhle výstřední vrtochy a limuzíny na amerických hvězdách!

Jaká je tvoje odpočinková fantazie?
Tom: Rád se představuji s rodinou a přáteli, jak ležím na trávníku v městském parku, piji pivo, dívám se na nebe...jednoduchost. Nepotřebuji hodně, abych se cítil šťastný: přátelé, kousek přírody, něco k pití, a to je vše.

KVÍZ:

Předstíral jsi někdy, že jsi nemocný, aby jsi vynechal školu?
a) Nikdy
b) Někdy
c) Často (X)

Co s potěšením okusuješ?
Švestky XD

Podváděl jsi někdy, aby jsi vyhrál hru?
a) Ano, nenávidím prohru (X)
b) Ne

Myslíš, že jsi chytřejší, než tvoji přátelé?
a) Ano (X)
b) Ne

Tvoje sexuální aktivita je:
a) Nicotná
b) Jednou za měsíc
c) Jednou za týden
d) Jednou za den
ð Jednou za hodinu!!!

Nosil bys rád brýle, aby ses mohl dívat přes oblečení?
a) Ano (X)
b) Ne

Závidíš někdy klukům s krásnou holkou?
a) Někdy
b) Nikdy
ð Ne, vždy to jsem já, kdo má u sebe krásnou holku!

Pral ses někdy s cizincem?
a) Ano
b) Ne (X)

Jaký typ filmu máš rád?
a) Akci (X)
b) Horor
c) Lásku

Jakému hříchu bys byl neschopný říct ne?
Luxus, lenost

Jaký hřích ti leze na nervy?
Žárlivost



Zdroj:

Screens: GQ Photoshooting (video) by Evelyn

16. ledna 2010 v 9:42 | Lady_mucík |  twins



Zdroj:
KAULITZ TWINS 4 EVER

GQ Photoshooting (HQ)

16. ledna 2010 v 9:42 | Lady_mucík |  twins

Zdroj:
KAULITZ TWINS 4 EVER

13.1 2009 ......

13. ledna 2010 v 18:19 | Lady_mucík |  moje keci
takže jsem to ukecala a notebook mi odvezou az v pondeli,protoze on normalně funguje jen má prostě menší vadu s obrazovkou....ale jinka normalně jde....takže tu do pondělka budu a něco určitě přidám pp *MUCK*.....

12.1 2010 //problém//#

12. ledna 2010 v 18:26 | Lady_mucík |  moje keci
takže je tu problém jaksi mi blbne notebook a musí do opravny...takže tu asi dlouho nebudu....nezlobte se,pokusim se sem stavit ve škole,ale jinak asi ne!prostě musí do opravy,a tak snad doma bude do 14 dní....ale snad bude doma dřív....mno!!!jinak se mějte hezky jestě dnes dodám...veškerý články pp a jinak pls nemažte si mě ze SB...pokusím se sem teda chodit ve skole....pp a jinak mam vas vsechny moc rada....